KEMP VELEHRAD - školní pobyt 4. a 5. ročníku
Letos naše škola na přání starších žáků zvolila školní pobyt pouze pro žáky 4. a 5. ročníku.
Tomu předcházel společný výlet celé školy s bohatým programem, který se uskutečnil ve středu 19. 6. v Archeoskanzenu Modrá a v centru Živá voda. Po velmi slunném pobytu v obci Velehrad a Modrá se starší žáci autobusem přesunuli do kempu Velehrad.
Unaveni jsme si všichni ihned zabrali místa na postelích v dřevěných srubech. A tím náš společný pobyt plný zábavy, her a dovádění mohl začít.
První večer na nás nebyla znát žádná únava, jako bychom ani nebyli celý den na úporném sluníčku. Těsně před večerkou jsme si ještě užívali kouzlo přicházející bouřky a za magického svitu oblohy jsme před sruby lovili létající chrousty. I když paní učitelky upozorňovaly na vyčerpání a nutné nabrání sil na další den, děti si prostě užívaly atmosféru plnými doušky.
Ráno už někteří nedočkavci vstávali snad s prvními paprsky slunce a nemohli se dočkat slíbené turistiky. Po vynikající snídani jsme vyrazili směr ZLACKÁ STUDÁNKA a KRÁLŮV STŮL. V tento den nám počasí opravdu přálo, sluníčko vykukovalo zpoza mraků, a tak po žhavé středě přišlo vítané ochlazení. Většina žáků zdolávala kilometry trasy bez mrknutí oka a to doslova. Někteří totiž “lovili POKÉMONY” ve svých mobilních aplikacích a v závěru dne ani netušili, že mají v nohách 12 kilometrů.
Po návratu do kempu byly snad unavené jen paní učitelky, protože děti asi přepnuly své naprogramování a opět jako znovuzrozené pobíhaly po kempu. Někdo hrál fotbal, někdo zase plážový volejbal. Večeře se zdála být sladkou tečkou celého dne, podávaly se tvarohové knedlíky plněné jahodami a sypané tvarohem. Ale nás všechny čekalo ještě jedno překvapení, přijely za námi ostatní paní učitelky, které nám přivezly táborákovou atmosféru a špekáčky k tomu nemohly chybět.
Další ráno už nebylo tak čerstvé a aktivní. Celí unavení a uťapkaní jsme si po snídani sbalili kufry a tašky a dopoledne jsme trávili poklidně čekajíce na odjezd autobusovou linkou přes Uherské Hradiště do Sušic. Pak už jen zdolání posledního výškového bodu a byli jsme u školy, kde nás čekali naši mladší spolužáci s připraveným vítacím pokřikem. Bylo to pro nás všechny moc milé překvapení.
Děkujeme všem, kteří s námi na výlet nejeli, za pochopení, že letos jsme si to chtěli užít jen se svojí třídou.
Děkujeme také panu Jančurovi za odvoz kufrů a batohů, obě cesty nám to přišlo velmi vhod.
Barbora Havlíková